Chytání pádů na Betlémských skalách

Dnes už to asi nenajdeme.

Instalace pádostroje (Pavel).

A jdem na to.

Chytání pádu od kruhu.

Konečně lezení, jen trochu těžké.

OV.

Na vyhlídce.

Náš prvolezec.

Hákovačka na protější skále.

   Poučení: Chytit dlouhý pád je dost těžké. Spálí se ruka, která instinktivně drží volné lano před osmou (nebo jiným jistícím prostředkem). Když se ale jistící touto rukou nedrží, může se, nemá-li prsní úvazek, převrátit při vymrštění dozadu a to i úplně hlavou dolů. To se ale v zásadě dá dobře přežít a je to lepší než zabitý kamarád a většinou i než spálená ruka. Lepší než osma je jištění přes poloviční lodní uzel. Ten má tendenci se sám utáhnout a nehrozí tolik prokluz se spálením rukou. Zmenšení rázu působícího na jistícího i jištěného lze docílit úmyslným prokluzem v jistícím prostředku. Ten se však těžko odhaduje a nelze ho doporučit, je-li jištěný na konci pádu blízko země. Ke zmenšení rázu dojde také dobráním v okamžiku pádu - snad lze dobrat krátkou délku osmou ale zejména je účinné rychlé odstoupení od skály. Zmenšení rázu, který působí na jistícího lze samozřejmě docílit zaštandováním nebo dokonce upevněním osmy mimo tělo a mám pocit, že by to bylo spíše k dobru i když se tím pádem nedá zkracovat lano ustupováním. No a tak vlastně nevím co s tím.