Při objevování nových lezeckých oblastí bývá někdy problém příslušnou oblast či skálu najít. Zde jsou tedy zeměpisné souřadnice skal, které by měly - za pomoci GPS - hledání usnadnit.
Aktualizace:
25.9.2010 - Klobouček na Brdech
1.6.2009 - Hruboskalsko
18.10.2008 Jizerské hory – doplnění věží v oblasti Tišina-Smrk (opraven Parsifal), nějaké věže v oblasti Malý a Velký Štolpich (konkrétně na Ořešníku) a oblasti Paličník
20.04.2008 Vrabinec u Děčína
22.10.2007 Skály u Zdemyslic (Západní Čechy)
10.10.2007 Ostrov a Tisá
28.09.2007 Jizerské hory - Polední kameny-Hlídači a Tišina-Smrk
03.09.2007 Vltavská žula - Starý Kamýk
26.08.2007 Jizerské hory - Stržový vrch-Kopřivník
Obsah:
Seznam oblastíOblasti jsou uspořádány podobně jako v průvodci na Lezci.cz.
Severní Čechy
Jizerské hory
Jizerské hory na Lezci.cz nejsou. Rozdělení na oblasti převzato z horolezeckého průvodce Fajgl - Jizerské hory.
Stržový vrch a Kopřivník - 15 věží - oblast západně od Oldřichovského sedla (mapka)
Malý a Velký Štolpich – pár věží u Ořešníku (mapka)
Polední kameny a Hlídači - oblast Polední kameny je na hřebeni, co spadá z Frýdlantského cimbuří, Hlídači jsou tamtéž, ale přes údolí Černého potoka (mapka)
Tišina a Smrk - oblast vlevo od silnice při cestě z Hejnic na Smědavu. Východiskem je Bártlova bouda (mapka)
Paličník – přes Hájený potok sousedí s předchozí oblastí (mapka)
Ostrov a Tisá
Asi 18 waypointů v oblasti (mapka).
Vrabinec
Čedičový suk před Děčínem s (hodně kvalitní :-)) zříceninou (mapka). Parkování tam kde odbočuje červená značka ze silnice z Těchlovic do Babětína. Moc místa tam ale není – musí se zajet do mělké škarpy a auto nechat jedněmi koly na silnici.
Hrubá Skála
(mapka v Google Maps, popis, stažení GPS údajů)
Střední Čechy
Skály u Hořovic
Klobouček
(mapka v Google Maps, popis, stažení GPS údajů)
Vltavská žula
Starý Kamýk - Některé skály oblasti (mapka)
Západní Čechy
Skály u Zdemyslic (mapka)
Baba - při sjíždění k mlýnu je Baba již z dálky vidět na protějším břehu zátočiny řeky Úslavy. Od zaparkování za mlýnem je již vzdálena jen 150 m, jde se k ní však obloukem přes lávku a pak podél Úslavy, což činí 300 m. Projekce do letecké mapy na Mapy.cz: kže jsme přijeli až k hájovně. Na druhé straně lesa je také závora - také za nás otevřená a bez zákazu vjezdu. Tato závora je ke skále blíže (parkování 1) než předchozí. Je pravda, že ze silnice se sem jede 500 m polní cestou, ale není to žádný problém. Skála není od hájovny skoro vidět, a je vzdálena 150 na západ. Pozor, v popisu v průvodci na Lezci je udáno, že se nalézá 100 m na jih. Ve schématu tamtéž je však zakreslena správně. Projekce do Mapy.cz: parkování 1, parkování 2, hájovna Zátiší, Marianina skála
Skalice u Prádla - projede se do kopce kolem hřiště až k lesu, kde se nechá auto. Pokračuje se 250 m lesní cestou po červené značce až tam, kde cesta i značka prudce otáčí doprava. Tam se kousek za zatáčkou doleva do kopce, vlastně v původním směru, odděluje pěšina vedoucí ke skále a je to už jen 100 m. Doleva po vrstevnici zde také vede lesní cesta, ta to však není :-) (slovní popis na Lezci lehce nejednoznačný, ale schéma je správné). Mapy.cz (na turistické mapě jsou nesmyslně vedeny lesní cesty, také červená značka je zrovna v popisovaném úseku zakreslena nesprávně, na leteckém snímku je však dobře vidět zmiňovaná zatáčka lesní cesty i odbočky): místo pro auto, Skalice u Prádla
Vlčtejn - od silnice je zřícenina vzdálena jen necelých 130 m a je již také vidět. Auto se pohodlně nechá na plácku před budovou s obecním úřadem a konzumem - možnost doplnění svačiny :-). Mapy.cz: parkování, Vlčtejn (zaměřen střed zříceniny, skály jsou z jižní strany skály na kterém hrad stojí).
Žínkovy - nezpracováno (asi do toho nepůjdu - nebouldruju a jsou to mraky malých skalek :-)).
1. Soubor Skalky.gpx. Soubory gpx jdou běžně načíst do mapových programů (Mapsource,...) a pak uploadovat do GPS přístroje. Údaj o tzv. waypointu obsahují název, vlastní souřadnice, poznámku, někdy nadmořskou výšku a čas pořízení. Každý přístroj GPS má definováno, kolik písmen může název waypointu mít. Některé GPS mají max. počet 6. Pokud je název delší, pak se při uploadu do GPS název na 6 písmen ořízne. Proto jsou názvy upraveny tak, aby byly názorné i při zkrácení na tuto délku. V poznámce je plný název skály spolu s udáním oblasti. Zase záleží na tom, kolik písmen je v dané GPS pro poznámku povoleno a poznámka se případně zkracuje. Některé GPS nemají místo pro poznámku vůbec.
2. Excelový soubor Skalky.xls. Tam jsou stejné údaje jako ve Skalky.gpx, jsou však v tabulkové podobě pohodlnější k prohlížení. Tento soubor obsahuje také makra, umožňující import a export waypointů (do formátu gpx). Před exportem si tedy body můžete pohodlně sami editovat. Například jednoduchým kopírováním dosadit plná jména místo šestipísmenné zkratky názvu waypointu. O excelovém souboru s makry více na stránkách autora.
3. Problém je, že v různých oblastech jsou věže se stejnými názvy a GPS přístroje a desktopové programy stejnojmenné waypointy neumožňují. Řešil jsem to různými čísly na konci šestipísmenného názvu. Počínaje Hruboskalskem (430 věží!) se však tento problém vyostřil. Proto jsou data počínaje Hruboskalskem (Hruboskalsko, Klobouček) vystavena v samostatných souborech gpx (hruboskalsko.gpx, kloboucek.gpx).
Data z této stránky jsou převzata do mapové sekce na Lezci (www.lezec.cz/mapa.php) – pokud vím, do jara 2008. Jako nedostatek bych viděl, že souřadnice skal a oblastí ze stránek nejdou stáhnout a nejsou ani číselně vidět. Aplikace běží nad mapami Googlu.
Polohy skal a ostatních waypointů jsou vždy též promítnuty do map na Seznamu.cz (www.mapy.cz). Tam lze přepínat mezi normální, leteckou a turistickou mapou. Zvláště poslední dvě přispívají k orientaci, letecký pohled má výhodu, že umožňuje větší přiblížení. Na Mapy.cz je taky možný výpočet automobilové trasy.
Bohužel nelze do Mapy.cz zobrazovat současně víc bodů, což by se skoro vždy hodilo. Tuto funkci do budoucna slíbili.
Kvůli poslednímu nedostatku jsou používány i další mapové podklady.
Prozatím je pod heslem "mapka" u některých oblastí skupina waypointů promítnutá do výřezu vektorové mapy Topo ČR. Mapa je určena do GPS přístrojů Garmin a k jejímu prohlížení na počítači slouží program Mapsource. Zpočátku to je verze 1.2, od podzimu 2008 verze 2.0, konkrétně verze Pro, jejíž detaily a přesnost odpovídají měřítku 1:10 tisícům. Ve verzi 1.2 byly některé skály znázorněny, ale skoro vždy na nesprávném místě. Ty správné - ode mne :-) - jsou žlutě. Snad proto ve verzích 2.0 a 2.0 Pro nejsou uvedeny skály žádné.
U posledních měření jsou data promítnuta spíše do map Googlu (Hruboskalsko, Klobouček). Umožňují promítnutí více bodů současně, dokonce i tras, letecké mapy jsou t.č. (září 2010) lepší než na Seznamu a mapové podklady se automaticky zkvalitňují. Taky je samozřejmě možný výpočet automobilové trasy.
