Obrazová dokumentace k druhému pokusu o Pallaviciniho není, protože špatné počasí už jsem na Groβglockneru fotil a tentokrát jsem přístroj (správně) nevzal. Výstup byl zato úspěšný, i když trval 3x déle než jsme čekali a ke konci jsme toho měli plné zuby. Výlet se odehrál 20.-23.9.2001. Počasí bylo špatné. V kuloáru byl v dolní třetině sníh po kterém se dalo jít, zbytek byl velmi tvrdý led. Příště si alespoň já čerstvě nabrousím zbraně, také budu lépe jíst a pít. Místo fotek "přetiskuju" popis prvovýstupu touto cestou. Lezli to 18.8., čili mohli mít podobné podmínky jako my. Bylo to v roce 1876 a vzhledem k jejich výzbroji nezbývá než smeknout.
....Jedním z velkých horolezců kteří dobývali Groβglockner byl Pallavicini, nazývaný nejsilnějším mužem z Vídně. Byl to on, který podnikl prvovýstup úzkým ledovým žlebem, velmi příkrým, kde se svými přáteli (dalšími dvěma muži) vysekali do ledu 2500 stupňů aby mohli strmou ledovou horu zdolat. Po něm je také tento žleb nazván - žleb Pallaviciniho - a jde stále o jeden z nejnáročnějších výstupů na Groβglockner. Pallavicini svůj první výstup připravoval velmi pečlivě a protože věděl do jakého ledového království se chystá, najal místního dřevorubce který se uměl ohánět sekerou a nebyl pro něj tedy problém sekat stupy do ledu po celý den. Druhým najatým doprovázejícím byl místní horal, který znal dokonale místní poměry a dokázal předpovídat počasí. Ten nesl krosnu s jídlem a pitím, ze které na vrcholu vytáhli kamzičí kýtu a demižon červeného vína a společně posvačili. Výstup jim trval třináct hodin a jak bylo tehdy zvykem, nebyli při něm ani navázaní na lano. Při opakování výstupu se bohužel Pallavicinimu stala tato cesta osudnou. Celé Pallaviciniho družsto se zde zřítilo do ledové hlubiny když se utrhl ledový převis. V mžiku se ocitli o více než sto metrů níže a tvrdý pád na zledovatělé hoře měl za následek okamžitou smrt všech členů družstva kromě Pallaviciniho. Ten měl vážné otevřené zranění na hlavě, přišel o jedno oko, měl zlomený nos a mnoho dalších zranění. Přesto, pouze s jednou botou na noze, bez rukavic, bez cepínu a s potrhaným oblečením bojoval ještě několik hodin na cestě dolů příkrým žlebem. Když se konečně dostal dolů, zemřel...