Očkování je určeno jen pro naše registrované pacienty a zdravotníky CODUM s.r.o. Od konce listopadu očkujeme vakcínami Pfizer a Janssen. Očkování u nás mohou podstoupit dosud neočkovaní (Pfizer i Janssen) a očkovaní, kterým od poslední dávky uplynulo 6 měsíců a více (jen Pfizer). V obou případech potřebujeme najednou 6 zájemců (u vakcíny Janssen stačí 5), proto je organizace trochu náročnější než například u chřipky, kde očkujeme každého kdykoliv bez objednání. Očkování proti chřipce současně s očkováním proti kovidu je možné a doporučuje se. Pokud by očkování neproběhlo současně, tak může být mezi očkováními jakýkoliv interval (oběma směry).
Klasicky se mezi jakýmikoliv očkováními doporučoval odstup 14 dní a toto doporučení se objevuje i u očkování proti kovidu a chřipce. Obecné doporučení čtrnáctidenního odstupu však bylo již před nějakým časem zrušeno například v USA. A nyní profesor Roman Chlíbek výslovně uvedl, že u kovidu a chřipky žádný odstup nemusí být (13.11.2021, 15. Kongres primární péče, Zlín).
Jde o mRNA vakcínu, která se jednak podává v základním dvoudávkovém schématu (s odstupem 3-6 týdnů mezi dvěma dávkami) a také je schválena jako třetí dávka po jakémkoliv očkování. Pro očkování vakcínou Pfizer se zapisujte na volné termíny do tabulky (odkaz na tabulku). Očkování v daném termínu proběhne, pokud se nashromáždí 6 zájemců. Toto si můžete průběžně kontrolovat pohledem do tabulky. Poslední pracovní den před očkováním rozešleme potvrzující SMS zprávy.
Do tabulky zapisujte jen rodná čísla - s lomítkem. Je možné i vhodné zapsat se na více termínů. Až se některý z Vám zvolených termínů naplní, tak Vás z ostatních smažeme. Po naplnění daného termínu jsou změny v tabulce zablokovány. Pokud si přejete změnit změnit zablokovaný termín tak nás prosím kontaktujte přímo (nejraději emailem).
Vakcína Janssen (nebo také Johnson&Johnson) je tzv. vektorová vakcína (nikoliv tedy mRNA), která se používá k základnímu očkování a to v jediné dávce. V případě Janssena přijímáme objednávky bez určení termínu (nejraději emailem) a očkování proběhne ve vzájemně dohodnutém termínu až se nashromáždí 5 zájemců.
Jsou tři hlavní důvody. 1. Ochrana sama sebe před nemocí i smrtí. Úmrtnost v nejvyšších věkových kategoriích je až 10%. Průměrná úmrtnost je jedna ku pěti stům, u nejmladších věkových kategorií jedna ku tisíci. To není mnoho, ale proč podstupovat i takto nízké riziko. A nemoc kovid dokáže být i u mladého člověka velmi nepříjemná. 2. Ochota pomoci ostatním. Bez hromadného proočkování nemoc nezmizí a bude ohrožovat staré lidi. To zní možná nadneseně. Můžeme si ale představit, že jde o naše příbuzné a známé. 3. Získání certifikátu jako volné vstupenky v mnoha oblastech života. V létě to vypadalo jakoby problém s kovidem skoro úplně zmizel. Ale nemylme se, vloni to vypadalo také tak. Další problém je v tom, že miliardy méně šťastných lidí žijí bez přístupu k očkovacím látkám a odhaduje se, že to může trvat do roku 2023 a možná déle. To vytváří předpoklad ke vzniku agresivnějších mutací. Pak se může stát, že očkovaní budou chráněni jen částečně a epidemie se opět vychýlí na špatnou stranu. A akutní očkování neočkovaných a přeočkování očkovaných nemůže být dost rychlé. V některých situacích vzniká otázka zda se očkovat. 1. Již prodělaný kovid. I v těchto případech se očkování doporučuje. Důvodem je, že prodělání kovidu nemusí zaručovat dostatečnou úroveň ochrany. Očkování v této situaci není více nebezpečné, jen se vytvoří více protilátek. Očkovat se může prakticky hned po skončení nemoci (týden po lehkém kovidu, myšleno po konci karantény, 14 dní po těžkém průběhu). Odložení očkování se doporučovalo jen kvůli nedostatku očkovacích látek. 2. Prokázané protilátky proti kovidu. Očkování se také doporučuje. Není totiž známo, jaká je ochranná hladina a jak dlouho protilátky vydrží. Očkování při prokázaných protilátkách není více nebezpečné, jen se vytvoří ještě více protilátek. Při případné nové mutaci může být vysoká hladina protilátek důležitá. Například již mutace delta potřebuje k neutralizaci 8x vyšší hladinu než původní alfa.
Pověst vakcín AstraZeneka a Janssen nepřiměřeně utrpěla zprávami o krevních sraženinách. U krevních sraženin se trochu zastavím, resp. u údaje, že se nějaký jev vyskytuje s četnosti jedna ku miliónu. Takto řídký jev se totiž vymyká naší každodenní zkušenosti a představivosti. 1. při používání jakéhokoliv léku, třeba jen Paralenu nebo Brufenu, se také může s pravděpodobností jedna ku milionu stát něco vážného. V SPC jakéhokoliv léku (což je lékařská verze "příbalového letáku") jsou uvedeny komplikace a jak často se vyskytují. Komplikace s výskytem jedna ku milionu se tam vůbec neuvádí, nejméně časté komplikace, označené jako "velmi vzácné" mají výskyt jedna ku deseti tisícům (a méně). 2. anafylaktická reakce se vyskytuje s četností jedna ku milionu u jakékoliv injekce, není to vlastnost očkovacích látek. 3. riziko smrti při autonehodě na jeden den představuje stejnou pravděpodobnost. 4. například při rentgenovém vyšetření hrozí vyprovokování smrtelného nádorového onemocnění. U snímku plic se to děje právě s pravděpodobností jedna ku milionu. Mimochodem u CT břicha nebo hrudníku je ozáření 100x větší a pravděpodobnost zemřít na nádor je 100 ku milionu. 5. Šance dostat krevní sraženinu je 10x větší při onemocnění kovid než po očkování. 6. Pokud je riziko zemřít na kovid 1:500 a riziko krevní sraženiny 1:1000000, tak jde o riziko 20 tisíckrát menší. Kdyby se v médiích měly nepříznivé jevy probírat úměrně jejich důležitost, tak by měl být jeden pořad o krevních sraženinách a dvacet tisíc pořadů o nebezpečí kovidu.
1. očkovat se má bez ohledu na prodělaný kovid, očkovat lze hned po nemoci, protilátky se nedoporučuje plošně zjišťovat. 2. při očkování není třeba být v optimálním zdravotním stavu, například je možné očkovat i při mírně zvýšené teplotě nebo například při dobírání antibiotik. 3. rizika nemoci kovid mnohonásobně převyšují jakékoliv možné nebo teoretické nepříznivé účinky očkování.
dr. V. Vinduška 6.11.2021
Další texty (provoz ordinace, nemoci, léky, očkování, doporučení pro těhotné,..).