Význam vitamínu D se přeceňuje

Toto je převyprávěný článek z anglického Medscape z února 2022, který hovoří o tom, jak se význam vitamínu D přehání1. Pravděpodobně to platí o většině vitamínů a potravinových doplňků (nově viz doporučení skupiny amerických expertů4 ).

Jaké důkazy o významu vitamínu D máme?

Observační studie

V observační studii se ve skupině lidí zaznamená jakou měli hladinu vitamínu D a jaké měli nemoci nebo kolik osob zemřelo. Spousta těchto observačních studií prokazuje, že hladina vitamínu D souvisí s úmrtími ze všech příčin, s nádory, nemocemi srdce a cév, mnoha dalšími nemocemi a stavy a nyní dokonce s průběhem kovidu. Zásadní ale je, že nevíme, jestli jde o příčinu a následek. Obézní člověk s artrózou kolen a zhoršující se duševní výkonností bude nejspíše trávit málo času pohybem na slunci. A nízká hladina vitamínu D je tak jen příznakem špatného zdraví a ne jeho příčinou. I studie o významu vitamínu D při nemoci kovid byly jen observační.

Randomizované studie

Tzv. randomizované studie jsou zlatým standardem, když se rozhoduje, co je v medicíně správné. Tam se postupuje jinak. Studie se naplánuje dopředu a část lidí vitamín D dostává a část dostává prázdnou tabletku (placebo). Lékař ani pacient neví, kdo co užívá, i když je to samozřejmě nezávisle zaznamenáno a až nakonec se vše vyhodnotí. A existují stovky randomizovaných studií prokazujících, že přípravky s vitamínem D zdraví nezlepšují.

 

Zde jsou příklady:
Studie VITAL, 25 tisíc pacientů, sledování 5 let. Žádný vliv vitamínu D na úmrtí pro kardiovaskulární choroby nebo nádory.
Studie D-Health, 21 tisíc pacientů, sledování 6 let. Žádný vliv na úmrtí pro kardiovaskulární choroby nebo úmrtí ze všech příčin.
Mendelovské studie
Tzn. studie, které využívají toho, že někteří lidé mají vrozené genové mutace spojené s nízkou hladinu vitamínu D. Takových randomizovaných studií bylo provedeno více než 60 a většina prokázala nulový efekt takové mutace.

Metaanalýzy

Metanaalýzy jsou studie, kde autoři analyzují větší počet randomizovaných studií, jejich výsledky sdruží a shrnou. Autoři přehledu metaanalýz v British Medical Journal v roce 2014 posoudili mj. 87 metaanalýz randomizovaných studií, ve kterých se posuzovalo 137 domnělých účinků vitamínu D. Patřil mezi ně výskyt různých nádorů, nemocí srdce a cév, mentální funkce, infekce, metabolické nemoci, nemoci a stavy těhotných a novorozenců, kostní metabolizmus, autoimunitní choroby a další.

 

Statisticky významně ale korelovala jen hladina vitamínu D matky s hmotností dítěte při narození a kazivostí jeho zubů v dalším vývoji. Dále měl význam vitamín D při selhávání ledvin. U vitamínu D se traduje význam pro prevenci osteporozy. Studie ale prokázala, že samotný vitamín D vliv nemá, jedině v kombinaci s vápníkem. A u žádného z těchto stavů není jasné, jaká by hladina vitamínu D měla být.

 

U více než stovky dalších zdravotních účinků souvislost prokázána nebyla2.

 

Jiná velká metaanalýza z British Medical Journal z poslední doby opatrně říká - "Navzdory několika stovkám systematických přehledů a metaanalýz neexistují vysoce přesvědčivé důkazy o jasné úloze vitaminu D pro zlepšení zdraví. Asociace nízké hladiny s některými stavy je však možná." Opět je třeba zopakovat, že asociace neznamená vztah příčiny a následku.

Proč experimenty nevyznívají jednoznačně?

Důvodem jsou prohřešky ve statistice a způsob slovního hodnocení.

 

Například v jedné metaanalýze autoři shrnuli výsledky padesáti studií s vitamínem D a ptali se na vliv na úmrtnost. Žádný efekt nenašli. Ale již druhá věta v jejich závěru byla, že vitamín D snižuje úmrtí na nádory o 15%. Snížení je malé, ale hlavní je, že jde o statistický prohřešek - poté co hlavní výsledek nevyšel, tak znovu projít již známá data a hledat cokoliv "co by vyšlo". Přitom později publikovaná australská studie D-Health ukázala, že vitamín D úmrtí na nádory zvyšuje. Ovšem tzv. statisticky nevýznamně, čili šlo o náhodné kolísání čísel.

 

Ve výše uvedené studii Vital nebyl účinek vitamínu prokázán. Autoři se však znovu ponořili do dat, která měli a aby jim „to vyšlo" tak sdružili dvě nevýznamné podskupiny (výskyt metastatických a invazivních nádorů) a tam prokázali o 0,4% nižší výskyt při podávání vitamínu D. Snížení je jednak reálně zcela nevýznamné ale hlavně je takovýto statistický postup nefér. Přesto měl článek na webu 60 tisíc shlédnutí a byl 48x zmíněn v médiích.

 

U studií, které nevyjdou, se zase dá říkat, že dávka vitamínu D nebyla dost velká nebo se nepodával dost dlouho a podobně.

Proč ani samotní vědci a lékaři nevěří jasným důkazům?

Jedním argumentem je poznatek, že téměř každá buňka v těle má receptor pro vitamín D. Z toho se soudí, že vitamín D musí být zásadní pro nemoci srdce a cév, imunitu, prevenci nádorů, zkrátka pro vše, co se týká zdraví.

 

Hlavní ale asi je, že představa vylepšení zdraví pojídáním pilulek je lákavá. Zájem o potravu je u všech tvorů geneticky hluboce zakořeněn a informace o pojídání čehokoliv, i vitamínu D, jsou tak velmi přitažlivé. Navíc spolknutí tabletky nestojí žádnou námahu.

 

Média pak zveřejní takovou informaci ať je jakékoliv kvality. A pod tlakem jsou i vědci a lékaři. I odborné časopisy ze stejného důvodu rády publikují články o vitamínu D. A když ve studii "nic nevyjde" tak se článek publikuje hůře.

Je to jen vitamín, tak proč vadí, že ho někdo zkoumá a lidé ho užívají?

Tak jednak vitamín D patří k vitamínům rozpustným v tucích a jako takový může být ve velkých dávkách jedovatý. Jedovatá může být dávka 4000 IU (mezinárodních jednotek) za den. Pro informaci – nejčastěji předepisovaný vitamín D je Vigantol a jeho jedna kapka obsahuje 500 IU. Nebezpečné je tedy 8 kapek a více za den.

 

Lidé, kteří ho nepotřebují, za něj peníze utrácejí zbytečně, a možná někteří kvůli tomu zanedbávají své skutečné zdravotní priority. A peníze na opakované studie by mohly být věnovány na něco užitečnějšího.

Naše zkušenosti

Před časem jsme obeslali naše pacienty s informací, že laboratoř Aeskulab poblíž polikliniky provádí určení vitamínu D v krvi zdarma. Nepochybně proto, aby přilákali více pacientů a zvýšili si profit. Přihlásilo se asi 40 osob.

 

A jaké byly výsledky?

 

Dolní hranice normy laboratoře je 75 nmol/l. Nad touto hodnotou byly jen 3 osoby neboli 8% testovaných. Zdálo by se tedy, že vitamín D by měl brát prakticky každý.

 

Možná je ale spíše na místě zpochybnit normu samotnou. V literatuře se často udává jiná hranice - a sice 50 nmol/l. Pak by hodnotu mělo v pořádku již 48% našich pacientů. Dle jiných údajů velké části osob stačí hladina 40 nmol/l, to pak odpovídá 65%. A ve Velké Británii a dalších Evropských zemích byla hranice 25 nmol/l a je i nyní například uvedena jako norma u Vitamínu D Axonia. To by v naší skupině znamenalo 93% osob s dostatečnou hladinou3.

Na závěr

Pilulky, doplňky stravy a lékařské zákroky nejsou to, co přináší dobré zdraví. To, co dává zdraví, je spojením šťastné náhody, zdravých návyků a spousty času stráveného venku pohybem na slunci1.

Literatura

1. John M. Mandrola. Why Is Vitamin D Hype So Impervious to Evidence? - Medscape - Feb 17, 2022 (odkaz na článek, anglicky), hlavní zdroj
2. BMJ 2014 Vitamin D and multiple health outcomes - umbrella review of systematic reviews and meta-analyses of observational studies and randomised trials
3. Medscape Low Vitamin D Concerns Lead to Overtesting and Overtreatment, duben 2017
4. Vitamin, Mineral and Multivitamin Supplementation to Prevent Cardiovascular Oisease and Cancer, US Preventive Services Task Force Recommendation Statement, JAMA. 2022;327(23):2326-2333, červen 2022.

 

dr. V. Vinduška, poslední aktualizace: 22.3.2022


Další texty (provoz ordinace, nemoci, léky, očkování, doporučení pro těhotné, aj.).